Studoval jsem tehdy už čtvrtým rokem na Hotelové škole v jednom nádherném okresním městě. Bydlel jsem na ubytovně stavebního učiliště a to hned ze dvou důvodů, vlastně třech. Nejen že na mě jako na externistu nedohlíželi tak přísně jako na svoje učně, ale měl jsem to do školy podstatně blíž než z internátu naší školy, který byl na opačném konci města. Navíc jak už to tak na stavebním učilišti bývá bydleli tu samí kluci a někteří z nich byli opravdu fajn. Obětoval jsem pohodlí školního internátu, který byl nově zrekonstruovaný spíše do podoby hotelu na úkor toho, abych bydlel v tomhle "přerostlém paneláku" plném mladých, svalnatých a nadržených samečků. Dokonce i sprchy tady byly společné - sice jenom pro jedno patro... ale to mě vůbec nevadilo, spíš naopak, na každodenní tlačenici ve sprchách jsem se v podstatě těšil. Ještě že voda byla spíš studená, protože jinak bych asi těžko vysvětloval proč mám ptáka jako z kamene... ;-) Postupem času jsem si to na pokoji docela zařídil, vzhledem k tomu, že jako studenti Hotelové školy jsme neměli nouzi o občasné přivýdělky v různých restauracích a barech jsem si časem koupil i televizi z bazaru dokonce i starší video. Vychovatelé nás neobtěžovali nějakým tím denním režimem, netýkala se nás ani povolená vycházková doba, vzhledem k tomu, že jsme měli pokoje pronajaté, zkrátka jsme nespadali pod pravomoc vychovatelů. To mělo svoje výhody. Na tomhle internátě nás bydlelo hned několik z naší školy, dál pár kluků z průmyslovky a ještě ve vyšším poschodí dokonce dva pokoje vysokoškoláků. Můj spolubydlící se jmenoval Milan a byl fajn - studovali jsme oba ve stejném ročníku. Já jsem studoval obor management hotelového provozu a Milan byl na "cestovním ruchu". Naše škola každoročně pořádala soutěže barmanů v přípravě míchaných nápojů. Ten rok jsem se na téhle akci podílel - byl jsem vybrán jako hostitel. Tento honosný titul však znamenal jen to, že jsem měl na starosti hlídat, aby se ubytovaní soutěžící na hotelu včas dozvěděli všechny potřebné informace o dění - počínaje otvírací dobou bazénu, přes to, kdy a kde se podávají obědy až po časy a výsledky jednotlivých soutěží. Náš hlavní stan jsme měli v recepci hotelu, kde se celá akce odehrávala. Mohl jsem si vybrat ještě dva pomocníky a tak jsem si vybral (samozřejmě) Milana a ještě jednu spolužačku z naší třídy. Abych pravdu řekl, bylo to úmyslné - už delší dobu jsem po Milanovi pokukoval, jeho tělo jsem znal do nejmenších podrobností nejen ze sprchy, ale byl mi sympatický i jako člověk - měli jsme společné zájmy a dokonce i podobný smysl pro humor. Chtěl jsem ho prostě vyzkoušet a tak jsem vybral úmyslně tu nejhezčí "kočku" z naší školy. Shodou okolností moji velmi dobrou kamarádku. Už skoro před rokem jsme spolu byli přes letní prázdniny na praxi v Německu a tam jsme se spřátelili natolik, že jsem se jí svěřil s tím, že jsem na kluky. Vzala to úplně v pohodě - asi bych jí to ani jinak neřekl, kdybych si dopředu nebyl jistý, že to pochopí. Tak jsem jí na rovinu řekl co po ní chci - aby mi Milana prověřila. Kvůli spoustě práce a dalším takovým nepochopitelným věcem jsem si ani nevšímal, jestli Irena, jak se jmenovala, opravdu na Milanovi "pracuje" nebo ne... Až večer, kdy jsme seděli v baru a čekali na auto, které nás odveze zpátky do města, u skleničky džusu (samozřejmě že v něm nebyla vůbec žádná vodka... ;-)) mi Irena, když Milan někam odešel povídala, že se snažila ale stále nic. Dokonce jsem se až divil, kde na to všechno vzala čas... chvílemi jsem dokonce až začal litovat, protože některé praktiky mi připadaly až moc.... jak to říct... okaté. No nicméně, Milan ve zkoušce obstál - nikdy jsem ho neslyšel mluvit o holkách, nikdy nemluvil ani o tom, že by měl nějakou přítelkyni třeba doma... těšil jsem se na večer. Důkladně jsem se připravil a pro jistotu jsem vzal to kufříku ještě jednu láhev vodky... co kdyby se hodila. Po příjezdu na internát jsme si v recepci vyzvedli klíče od pokoje jsem nedočkavě hned, jak jsme vešli do pokoje... jsem zapnul televizi, zamknul a zhasnul světla kromě malé lampičky na pracovním stole.. Vytáhl jsem skleničky a nalil oběma pořádnou dávku vodky. Milan už byl taky docela v náladě a tak jsme si oba zavdali. Protože ještě nebylo zase až tak pozdě a zítra jsme měli čas - v hotelu jsme měli být až odpoledne, rozhodli jsme se, že se budeme dívat na televizi. Strčil jsme do videa nějakou kazetu už ani nevím, co to bylo a ještě několik minut jsme si vykládali. Po několika skleničkách, kdy jsem dělal "nenápadné" narážky jsem se rozhodl, že se asi nic "nebude" a tak jsem to vzdal, trochu otráveně jsem zabručel, něco o tom, že už mám dost a že jdu spát - Milan souhlasil, zhasli jsme lampičku ale televizi jsme hrát nechali. Po několika chvílích, kdy už jsem málem usínal jsem zaslechl charakteristický – pravidelný zvuk. Abych Vám popsal jak vypadal náš pokoj. Byla to v podstatě dlouhá nudle a tak jsme měli postele vodorovně vedle sebe, u opačných stěn pokoje. Nicméně dostatečně blízko na to, abych zřetelně mohl sledovat veškeré dění na vedlejší polovině pokoje. A tak jsem okamžitě pochopil co se jedná – Milan si prostě normálně honil ptáka! Protože jsem už měl taky docela „v hlavě“ a tak mě ten fakt vzrušil, že jsem se přidal. Podívali jsme se v podstatě ve stejnou chvíli a oběma nám došlo co se děje.. Prostě nebylo potřeba mluvit. Ještě chvíli jsme pokračovali každý sám, ale mě to prostě nedalo a tak jsem se zvedl z postele a zeptal jsem se jestli nechce pomoct. Odpověděl, velmi potichu a nesměle, že klidně. Teď už jsem na nic nečekal – bylo mi jasné, že vše je na nejlepší cestě… Teď už mi nemohl uniknout, Konečně se splnily všechny moje představy a sny. Pomalu jsem přešel k jeho posteli, jen tak jak jsem byl – ve slipech na půl žerdi a ptákem tvrdým jako skála. Pomalu jsem z něj stáhnul peřinu a už jsem se nedočkavě začal dotýkat jeho krásného ptáka. Odtáhnul jsem mu ruku – vůbec se nebránil a bylo vidět, že se mu to docela líbí. Pomalu jsem jednou rukou objal tělo jeho ptáka a začal s pomalou masáží… druhou rukou jsem si hrál s jeho ochlupený pytlíkem a hladil jeho koule. Nemohl jsem to dál vydržet a tak jsem se sklonil do jeho klína – nejdříve jsem olízal jazykem jeho žalud a pak i celý zbytek jeho, klasicky krásného čuráka. Žalud, který se leskl sekretem vypadal jako to nejkrásnější růžové poupě, byl prostě neodolatelný. Pomalu jsem si ho začal zasunovat hlouběji a hlouběji do úst. Vždy když jsem vyjel nahoru… tak jsem hlavou mírně zakroužil, abych ho dráždil co nejlépe – aby si to co nejvíc vychutnal – bylo mi jasné (to se také později potvrdilo) že je to poprvé, co zažívá něco takového a ještě k tomu s klukem.. Co říct dál… no vzrušení i alkohol se na nás podepsali. Ten večer Milan dlouho nevydržel a naplnil moje ústa svou žhavou dávkou, já jsem si napoprvé musel pomoct sám. Ale dny příští (no spíš večery a noci) mi to vše bohatě vynahradil. Jen velmi těžko jsem se s ním loučil, když jsme se po maturitě rozdělili. Byl moje první opravdová velká láska a dokonce i on jak jsem později z našich rozhovorů pochopil do té doby prostě nechápal, proč ho holky nijak zvlášť nepřitahují. To, že je gay mu prostě vůbec nepřišlo na rozum. Prostě to byl jeden z těch hochů, kteří dělají rodičům radost tím, jak jsou slušní, hodní a neběhaj za holkama. Stejně jako já, ale co se skrývá pod slupkou… to už znáte určitě sami...